I.část - bude po opravě technické chyby doplněna II.část - od války do dnešních dnůi
S rostoucími požadavky nacistů v Německu a henleinovců u nás rostlo vlastenecké cítění a větší semknutost i v hasičském sboru.V březnu 1936 organizuje„Masarykovu vatru“ a „Masarykův den v zahraničí“. Obou akcí se manifestačně zúčastnila celá vesnice .
Těžké období okupace, které následovalo po mnichovském diktátu, mělo svou odezvu i v omezené činnosti sboru. Svolávané schůzky měly převážně jen pracovní charakter, kdy se zajišťovala činnost především žňových hlídek Kromě požárního družstvabyla ještě ustavena družstva zdravotní, veterinární a odklizovací.
První valná hromada po II.světové válce se konala už 30. června 1945, první volby se uskutečnily až na valné hromadě 26. prosince 1945 (na Štěpána), která vytvořila tradici těchto setkání, které se dodržují do současnosti. Prvním poválečným starostou byl zvolen Václav Hlavatý, velitelem Josef Tuček, jeho náměstkem Jaroslav Seifrt a jednatelem osvědčený František Erben. Aktivita se postupně zvyšovala a mezi další obnovené tradice patřily i hasičské plesy. První se konal 12.ledna 1946 a termín jejich konání– první týden po Novém roce – se zachoval dodnes. Téhož roku se hasičský sbor stává iniciátorem slavnosti k uctění památky T.G.Masaryka, která je spojena se slavnostním průvodem a pálením vatry.V roce 1947 jsou poličanští hasiči organizátory „Dožínkové slavnosti“, která se konala v areálu zámku.
Autoritářskéa odsouzeníhodné metody v řízení společenských organizací a porušování základních principů demokracie po roce 1948 dolehly i na hasičskou organizaci. I když je možné dokumentovat, že se v této obci neprojevily v takové míře, jak byly uplatňovány v celé společnosti (nařízení a snaha po očistě hasičského sboru nebyla uskutečněna), postupně se mění zaběhnuté postupy a dokonce i názvosloví. Prvním předsedou nové organizační struktury v roce 1949 je zvolen opět Václav Hlavatý, velitelem Jaroslav Seifrt a jeho náměstkem Jaroslav Tuček. Hasiči nadále zůstávají tmelícím prvkem v obci a do svých plánů zařadili výstavbu vodní nádrže a hasičské zbrojnice. Výroční schůze v roce 1952 je už plně pod kontrolou Akčního výboru Národní fronty, který schvaluje i kandidátní listinu. Přesto v organizaci zůstává ovzduší pro klidnou dobrou práci a svou aktivitu zajišťují nejen schůzováním, ale také prováděním preventivních prohlídek a výcvikem družstva.
V roce 1962 je do čela sboru zvolen Jaroslav Vońka, 1.místopředsedou Josef Tuček a 2.místopředsedou Jaroslav Zouhar. Do funkcí revizorů přichází souputníci této generace Jiří Machek, Jiří Petřík a Karel Stejskal.Petr Baudyš pokračujeve vedení kroniky a po čase přichází do funkce jednatele Jiří Petřík. V roce 1969 se opět vyměňuje generace a do funkce velitele je zvolen Oldřich Sedláček a mezi členy revizní komise se objevuje Jaroslav Stejskal, pozdější nástupce Jaroslava Voňky.
V roce 1971 zakládá vynikající organizátor hasičské myšlenkyAntonín Kandrtprvní soutěžní družstvo.Je to období jakési hasičské renesance, která vrcholí ve vynikajících výsledcích družstva na sportovních hasičských soutěžích v řadě oblastí. Jeho složení zasloužízapsání dohistorie sboru:Petr Baudyš ml., František Kříž, Josef Kňourek ml., František Langr, Jiří Machek, Josef Machek, Vojtěch Pekárek, Jiří Sedláček a Miroslav Urban. Po jedenácti letech střídá Jaroslava Voňku ve funkci předsedy Jaroslav Stejskal.Jeho zástupcem byl zvolen Oldřich Sedláček, jednatelem Jiří Petřík. Postupně se mění další funkce - velitelem se stává Bedřich Hák ml., hospodářkou Zdena Stejskalová, preventistou Karel Stejskal, referentemmládeže Jiří Sedláček. Funkcemi ve výboru postupně procházejíOldřich Duběda, Hana Karbanová, Štěpán Karban, Jiří Machek, Vojtěch Pekárek,Václav Seifrt, Růžena Seifertová, Miroslav Urban. Slavnostní schůze k 80. výročí založení sboru (1974) se uskutečňuje společně s Ústřední hasičskou školou v Bílých Poličanech, která si v té době připomíná 20 let svého trvání.. Osmdesátá léta minulého století znamenajípro hasiče řadu úspěchů na sportovních soutěžích a i v této době jsou jakýmsi společenským tmelem, který život v této obci desetiletí spoluvytvářel. Nástup nové generace by měl přinést nejenom pokračování v bohaté činnosti, ale i napomáhat k dotváření společenského života.Jestliže jsme pátrali po jménech, kteráhasičskou organizaci v Bílých Poličanech přivedla na svět, a později udržovala její akceschopnost i v dobách těžkých, potom nelze opomenout ty, kteří v této cestě po 100 letech dnes pokračují. Je to už podstatnějiná generace a ve svém složeníjsou to většinou děti dřívějších funkcionářů a členů sboru.
Dnes je starostou SDH Jiří Hák, velitelem jednotky syn dloholetého předsedy SDH Jaroslav Stejskal ml.
Ústřední hasičská škola
Součástí 300 leté bohaté historie zámečku v Bílých Poličanech, je i jeho využití ve druhé polovině 20. století. Právě v této době se totomísto stává centrem základního hasičského vzdělání a výcviku. Prioritou hasičského hnutí byla od jakživa starost o výcvik svých členů, o pochopení základních úkolů a povinností, které bylo zapotřebí právě při zásahu. Když se členské základny rozšiřovaly, bylo nutné celý systém vzělávání přebudovat. V roce 1954 je na tomto zámečku založeno Účiliště požární ochrany, později přeměněné v dnešní Hasičskou školu. Prvním velitelem účiliště byl Oldřich Hůlka a po třech letech převzal řízení Karel Sklenka. Toho po devítiletém působení střídá už jako velitel školy Jiří Votýpka. Od roku 1972 následuje éra Ing.Stanislava Štarman. V devadesátých letech minulého století zde krátce působí Jaroslav Pozner a také Jaroslav Krakovský. Poslední tři roky je ředitelem školy Vojtěch Pekárek. V celém vývoji školy pomohli její pracovníci v pochopení toho nejzákladnějšího u těch členů, kteří byli v hasičských jednotkách zařazováni jako nováčci do různých funkcí. Ve dvou a půl tisíci kursech, které za dobu 52 let trvání školy proběhly, prošlo na 100 tisíc členů. Vystřídalo se zde 7 ředitelů, 20 instruktorů a 41 pracovníků pro zajištění provozu, a všichni se podíleli na vytvoření a prohloubení hasičského vzdělávacího systému. Jestliže už dnes zústávají viditelné stopy této činnosti, teprve historie zhodnotí, jak byla tato činnost úspěšná a jak celému hnutí prospěla.